Těhotenské Strie – strašák maminek v bikinách

„Mazat, mazat, mazat, mazat“, slyšela jsem ze všech stran, když mé těhotenské bříško začalo nadzvedávat látku trička, která díky mým „géčkovým“ ňadrům v oblasti bříška nikdy před tím nepřiléhala. Sedla jsem si k internetu, přečetla recenze na krémy zabraňující tvorbě strií, dva jsem rovnou objednala a jakmile přišli, začala jsem se každý den ráno a večer mazat a masírovat. Celé bříško, boky a prsa. Později také stehna.

Cítila jsem se dobře, že dělám vše pro to, aby mi kůže nepopraskala. A několik měsíců opravdu nic, ani jedna jizvička. Na začátku sedmého měsíce, jednoho dne mě v práci z ničeho nic začalo bříško svědit… Bylo to takové zvláštní, nikdy před tím mě to takhle nesvědilo. A večer, když jsem si bříško chtěla namazat, jsem se vyděsila. Byli tam, kolem pupíku se mi utvořili malé zarudlé trhlinky. Bylo jich pár, ale byli tam, nenávratně, zjizvené tělo…

Byla jsem smutná, zklamaná a naštvaná. Než jsem otěhotněla, měla jsem tu nejlepší postavu za svůj život, byla jsem štíhlá (né vyhublá), zpevněná cvičením. Měla jsem atraktivní, ženskou postavu. Byla jsem spokojená sama se sebou. Věděla jsem, že těhotenství změní mou postavu. Ale byla jsem připravená, po porodu pracovat na tom, aby se co nejvíce podobala předtěhotenskému stavu.

To jsem ještě nevěděla, jak náročné to po porodu s malým miminkem bude, ale o tom zase jindy. Ale co strie? Na ty jsem nepomyslela. S malými, mělkými striemi se dá něco dělat. Hodně vyblednou, zmenší se a dnešní techniky dokážou opravdové zázraky. Ale velké množství hlubokých jizev po celém břiše, na bocích a stehnech? Ano, také se časem zmenší, vyblednou, ale rozhodně nezmizí…

Poté, co mi vznikli první trhlinky, jsem se začala mazat ještě víc a častěji než před tím, vyzkoušela jsem i jiné krémy. Přesto, po pár týdnech opět svědění, opět nové jizvičky. A pak další a další. Na konci těhotenství jsem měla celé bříško, boky, stehna a spoustu dalších částí těla poseté striemi.

Byla jsem z toho nešťastná, představovala si, jak na mě všichni budou koukat, až vyjdu v dvoudílných plavkách k vodě, nebo jsem snad už v 25 letech měla začít nosit jednodílné?

Všechny pruhované zebry

Těhulky, maminky, nejste v tom sami. Je nás veliká spousta. A nezáleží vůbec na tom, jestli jste v těhotenství přibrala 10 kilo, nebo 40 (>>>vyvalili se vám teď oči z důlků, když jste přečetli číslo 40? Díky Preeklampsii jsem v těhotenství přibrala 36kg, více se dozvíte v mém článku, který najdete tady<<<), jestli jste se už od prvního měsíce třikrát denně mazala drahými krémy, nebo jste se nenamazala ani jednou, jestli strie měla vaše maminka a babička…

Pokud strie máte mít, budete je mít. Ať za to můžou hormony, genetické předpoklady, velký váhový přírůstek, nebo málo pružná pokožka. Nikdo si totiž dodnes není pořádně jistý tím, proč tyto nevzhledné jizvičky vznikají. Co je ale důležité? Těhotenské strie jsou důkazem a připomínkou toho, že máte v sobě, nebo už vedle sebe, ten největší zázrak. Důkaz toho, čeho je schopno ženské tělo. Je to jen malinkatá daň za nový život, za malinkého človíčka, kterého budete až do smrti milovat a on Vás.

Zpět k bikinám

A tak jsem si po porodu pořídila tankiny, které jsem nosila první rok, vlastně asi jen pro svůj vlastní dobrý pocit. Párkrát jsem od partnera vyslechla poznámku o tom, co to mám na sobě, že jsem přeci krásná maminka a mám krásnou dceru. A tak jsem se vrátila zpět k bikinám a z pohledů ostatních si nic nedělám. A když mě někdy přepadne úzkost u zrcadla, rozhlédnu se kolem sebe, pohledem najdu tu roztomilou dětskou tvářičku, usměji se a je po úzkosti.